Tokio – noční můra Evropanů

Tokio – noční můra Evropanů

Na březích řeky Sumida se rozkládá hlavní město Japonska, které je zároveň také největším městem v zemi. Leží na ostrově Honšú a jeho břehy omývají vody Tokijského zálivu. Návštěva tohoto města je pro každého Evropana nezapomenutelným zážitkem. Tokio je totiž nepopsatelně obrovské, zaplavené mrakodrapy, neóny a milióny lidí. Vy z něj budete mít pocit, že se odtud snad už nikdy nevymotáte.

Původně zde stála jen malá rybářská vesnička Edo, která se roku 1590 proměnila v mocenské sídlo vládců - šógunů. Roku 1868 dostalo město svůj dnešní název Tokio a bylo ustanoveno hlavním městem. Těžkou zkouškou prošlo v roce 1923 při silném zemětřesení a také při bombardování během 2. světové války. Z těchto škod se však brzy zotavilo a začalo růst v moderní, rušné a kosmopolitní město. Dnes je Tokio domovem pro 12 milionů obyvatel a také sídlem japonského císaře.

Toto moderní a neustále se rozvíjející město je plné nových výškových budov, v jejichž těsném sousedství však leží i historické skvosty starého Eda. Jeho srdcem je tzv. Centrální Tokio, kde naleznete obrovská obchodní centra – čtvrť Ginza a Nihonbaši, knihkupeckou čtvrť Džinbočó, rybí trh Cukidži či Akihabaru s levnou elektronikou a softwarem. Dále jsou zde politicky významné čtvrti Hibija a Marunouči s dvěma odlišnými svatyněmi Kanda a Jasukuni.

Foto: Akihabara street

Čtvrť Západní Šindžuku je plná vysokých mrakodrapů, kde sídlí nepřeberné množství firem. Každý den do této části města přijíždí za prací až 250 tisíc lidí. Jelikož jsou zde jedny z nejdražších pozemků, musí si zde pracující lidé hledat bydlení dál od centra a každý den tak využívat tokijské městské hromadné dopravy. Zajímavou budovou je Tokijský městský úřad projektovaný Tangem Kenzó, který se stal výraznou dominantou města. Za dobré viditelnosti je možné se z observatoře kochat výhledem na celé město, vzdálenou horu Fudži i Tokijský záliv.

Východní Šindžuku je oproti tomu umírněnější, je však plné barů, zábavních podniků, kin a zahrnuje i čtvrť červených luceren. Lidé se sem chodí pobavit a trávit volné chvíle. Spíše mladší generaci potěší čtvrť Šibuja s množstvím obchodních domů i menších prodejen. Nakoupit zde můžete poslední módní výstřelky i oblečení světových značek. Se čtvrtí Šibuja sousedí Dógenzaka, kde je v bludišti úzkých uliček ukryto množství nočních klubů, barů i hodinových hotelů.

Foto: Emperior park

Oázou klidu je pro obyvatele Tokia park Ueno, který představuje nejrozlehlejší zelenou plochu ve městě. Stojí zde mnoho svatyní, muzeí a chrámů, které doplňují jezírka s lodičkami. Park bývá hlavně přes víkendy v obležení návštěvníků. Najdeme zde například Tokijské národní muzeum, které se skládá ze 4 objektů a uchovává rozsáhlou sbírku japonského umění a archeologických artefaktů. K vidění jsou zde rovněž cenné předměty z celé Asie. V parku se rozkládá také nejstarší a nejlepší zoologická zahrada v Japonsku. Dominantou ZOO i celého parku je bezesporu pětipodlažní pagoda pocházející ze 17. století. Zůstala zde zachována jako část původního chrámového komplexu Kaneidži.

Foto: Tokijská ulice v noci

Na severu Tokia můžete navštívit chrám Sensódži, jenž je považován za nejposvátnější a nejvelkolepější chrám v celém Tokiu. Každý den k němu zamíří tisíce věřících, kteří zde vykonávají své tradiční obřady. V hezky upravené parku Šiba najdeme rodový chrám Tokugawů tzv. Zódžódži založený v roce 1393. Stojí zde 333 metrů vysoká Tokijská věž, která se stala nejvyšší dominantou města. Byla dokončena v roce 1958 a svou výškou dokonce přesahuje slavnou Eiffelovu věž v Paříži, které je zároveň nápadně podobná.

V Císařském paláci z roku 1590 dodnes žije japonský císař se svou rodinou. Pro veřejnost je palác otevřen pouze 2krát ročně. Obklopují ho rozsáhlé veřejné parky plné zeleně a vodní příkop. Na východ od paláce stojí významný kamenný dvouobloukový most Nidžúbaši z roku 1888.

Také v okolí centra Tokia se nachází několik zajímavých institucí a lokalit. Kromě dalších moderních čtvrtí zde můžete navštívit například Muzeum japonských lidových řemesel, Gotóovo muzeum umění, hudební a divadelní komplex Opera City, zahradu Rikugien či čtvrť proslavenou sumó – Rjógoku. Právě tady pobývají nejslavnější obyvatelé Tokia, jimiž jsou zápasníci sumó. Často je zde můžete potkat při procházce městem, oděné jen do tenkého bavlněného kimona. Od roku 1945 tady stojí Národní stadion sumó, kde se odehrávaly ty nejnapínavější zápasy. Uvnitř stadionu sídlí také Muzeum sumó, kde jsou vyobrazeny podobizny všech velmistrů tohoto tradičního sportu za posledních 200 let.

Přestože je Tokio neobyčejně rozlehlým městem, kvůli vysokému počtu obyvatel se zde šetří každým volným místem. Nedivte se tedy, když na střeše domu najdete tenisový kurt nebo bazén. Neustále je všude přelidněno, v obchodech, na ulicích, v dopravních prostředcích atd. Tento fakt může být pro Evropana dost vyčerpávající a v kombinaci se špatnou orientací to může být docela stresující. Tokio je navíc proslulé i tím, že zdejším ulicím chybí jména a systém číslování budov je velmi komplikovaný. Nepropadejte však panice, místní obyvatelé jsou velmi ochotní a příjemní. Pokud je oslovíte, určitě se budou snažit vám pomoct.

I když je město tak přelidněné, je považováno za jedno z nejbezpečnějších měst na světě. Je to dáno asi tvrdou výchovou Japonců, díky čemuž mají jakési své morální hranice a spoustu věcí si zkrátka nedovolí. Pro Japonce je neslušné se na někoho jen zaujatě dívat, natož ho obtěžovat nebo mu dokonce něco ukrást. Proto se v Tokiu často nezamykají auta na ulicích a otevřeny zůstávají i některé domy. Metropole pulzuje rušným životem jak přes den, tak i v noci. Pro jeho návštěvu si však musíte vyhradit alespoň týden. Pobyt v takovémto fascinujícím městě pro vás bude jedinečná zkušenost a zážitek na celý život.

Autor: Jana Přibylová

Článek byl zobrazen 21 387 krát.