Hrad Himedži

Hrad Himedži

Hrad Himedži situovaný na západě ostrova Honšú byl postaven na konci 13. století a dnes je jednou z nejzachovalejších středověkých památek v Japonsku. V roce 1993 byl zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO a stal se zároveň japonským Národním kulturním pokladem.

Hrad Himedži tyčící se nad stejnojmenným městem, tvoří společně s hrady Macumoto a Kumamoto tzv. „Tři slavné hrady“. Je situován uprostřed krásné přírody a kombinuje obranné i ozdobné architektonické prvky. Někdy je také nazýván Širasagidžó, což znamená v překladu „pevnost bílé volavky“. Toto jméno dostal díky svému zářivě bílému exteriéru. Himedži je nejvelkolepějším z dvanácti dochovaných feudálních hradů v Japonsku a představuje vrcholnou podobu samurajského hradu. Hrad Himedži se často objevuje v japonské televizi, jeho kinematografický potenciál využil v roce 1985 Akira Kurosawa, jenž v jeho ohromujících exteriérech natočil film Ran. Točila se zde také scéna k filmu Poslední samuraj a hrad posloužil také jako sídlo japonské tajné služby ve snímku o Jamesi Bondovi – Žiješ jenom dvakrát se Seanem Connerym v hlavní roli.

Dějiny hradu sahají do roku 1333, kdy byla na strategickém vrchu v Himedži vztyčena pevnost. Roku 1467 přibyly k pevnosti další dva parkány, v roce 1581 byla přistavěna třípatrová věž. Na počátku 17. století se začaly kolem hradu hloubit tři hradní příkopy a byla dokončena pětipatrová středověká opevněná obytná věž hradu – tzv. donjon. Hrad tak začal získávat dnešní podobu a byl ze skromné vojenské pevnosti přeměněn na symbol moci šógunátu Tokugawů. Poslední větší přístavba Západního nádvoří byla dokončena roku 1618. V období od roku 1749 až do revoluce Meidži v roce 1867 obývali hrad potomci Sakaie Tadasumiho.

V roce 1868 vyslala nová japonská vláda Okajamskou armádu, aby hrad ostřelovala slepými náboji a vytlačila tak obránce pryč z hradu. O tři roky později byl Himedži prodán v aukci za 23 jenů a 50 senů. Náklady na rozebrání hradu však byly naštěstí tak vysoké, že bylo od tohoto záměru upuštěno. Roku 1874 obsadil hrad desátý pěchotní regiment, v roce 1879 pak přešel pod kontrolu ministerstva války. Na počátku 20. století došlo k renovaci hlavní věže, která byla financována z veřejných fondů. Na konci 2. světové války byl hrad bombardován, ačkoliv byla vedle stojící škola srovnána se zemí, hrad zůstal prakticky nepoškozen.

Dominantou hradu je dnes stále pětipatrová hlavní věž stojící na kamenných, zhruba 15 metrů vysokých základech a mající 31,5 metru vysokou dřevěnou konstrukcí. I když se zvenčí zdá, že má pět podlaží, ve skutečnosti jich má šest a navíc suterén. Hlavní věž v minulosti využívali feudální páni během obléhání nebo cvičení. Uvnitř hradu se původně nacházelo skladiště zbraní, proto interiér do značné míry postrádá jakoukoliv výzdobu. Jsou zde soustředěny exponáty přibližující život na hradě.

Vysoké kamenné základy, nabílené zdi a rozmístění budov uvnitř komplexu bylo charakteristické pro všechny japonské hrady. Rovněž rozmístnění palebných postavení, otvorů pro vrhání kamenů a podobně je ukázkou typického japonského hradního designu. Na mnoha místech jsou také „licí otvory“, které umožňovaly lít vroucí olej či vodu na hlavy útočníků. Lomenicové štíty vytvářejí společně s čínskými střechami zvlněný efekt. Na střeše jsou umístěny motivy „šači gabra“, které mají podobu delfínů. Ve skutečnosti jde o bájná zvířata, jež měla za úkol ochránit hlavní věž před požárem. Z nejhořejší místnosti se naskýtá nádherná panoramatická podívaná na město a okolí. V prvním podlaží nad suterénem se nachází mřížová arkýřová okna degóšimado.

Hrad Himedži ukrývá Muzeum zbraní, kde si můžete prohlédnout expozici samurajských zbraní a brnění, které doplňují palné zbraně a střelný prach. Většina zbraní byla do Japonska přivezena v 16. století Portugalci.

Jedním z nejdůležitějších obranných prvků hradu Himedži, a asi i nejznámějším, je matoucí labyrint cest vedoucích k hlavní věži. Brány, nádvoří a vnější hradby jsou uspořádány tak, aby nutily útočníky postupovat k hradní věži po spirále kolem hradu. To je vystavovalo neustálé palbě obránců po celou dobu jejich cesty k hlavní věži. Navíc měla tato přístupová cesta mnoho slepých konců. Malebné vějířovité kamenné zdi měly nepřátelům znesnadňovat dobývání. Himedži naštěstí nikdy nebyl napaden, proto zůstal tento obranný systém neodzkoušený.

V areálu hradu najdeme také prostor původně vystavěný jako místo pro rituální sebevraždy. Mnohem více však následně posloužil jako zásobárna vody. Zajímavá je také Věž marnosti, která byla bydlištěm pro princeznu Sen a další ženy. Věž se na noc vždy uzamykala a byla přísně střežena.

Jedinečné je také okolí hradu, za povšimnutí stojí elegantní kompozice devíti zahrad známá jako Kokoen postavená ve stylu období Edo. Vznikla v roce 1992 na půdorysu bývalých samurajských domů. Skvostnými exponáty přitahuje také Muzeum historie prefektury Hjógo. Jsou v něm vystaveny modely japonských hradů, ale seznamuje návštěvníky také s loutkovým divadlem. Některé modely loutek si mohou zájemci dokonce i vyzkoušet. Za hradním areálem přitahuje pozornost Muzeum literatury města Himedži. Toto muzeum vzniklo proto, aby vzdalo holt devíti významným místním spisovatelům. Sídlí v budově, která budí pozornost svým architektonickým pojetím, autorem stavby je jeden z nejuznávanějších současných japonských architektů Andó Tadao.

Na nedalekém kopci za městem se nachází buddhistické vzdělávací středisko a poutní místo Šošazan Enkjódži. Ukrývá podobiznu Buddhy pocházející z roku 1395. Nejstarší budovou je Jakušidó pocházející ze 14. století. Na úpatí kopce je možné navštívit Muzeum umění a řemesel vystavující výrobky tradičních řemesel a hračky pocházející ze všech koutů Japonska. Každou neděli a o svátcích se zde konají trhy a řemeslníci zde předvádějí své umění.

- jap -

DAlší články z Japonska:
Kamakura – centrum japonského buddhismu
Chrámové město Kjóto
Ósaka – metropole gurmánů
Jokohama

Článek byl zobrazen 16 596 krát.