Posvátná hora Fudži

Posvátná hora Fudži

Na ostrově Honšú se západně od Tokia zvedá nejvyšší japonská hora Fudži, někdy též Fudžisan, vysoká 3776 metrů nad mořem. Dodnes je považována za stále aktivní sopku, avšak s malou pravděpodobností další erupce. Její zasněžený vrchol je typickou kulisou japonského hlavního města.

Sopka Fudži poprvé vybuchla někdy před 8 až 10 tisíci lety, poslední zaznamenaná erupce se pak datuje do roku 1707. Během této erupce nazývané jako „Hóei“ nedošlo k výlevům lávy, ale k vyvržení obrovského množství vulkanického popela, který pokryl široké okolí sopky a zasáhl dokonce i téměř 100 km vzdálené město Edo (dnešní Tokio). Objem vyvrženého popela je odhadován na neuvěřitelných 800 000 000 m³. Při tomto posledním výbuchu sopky Fudži došlo ke zformování tří nových jícnů. Samotný výbuch však nebyl tím nejhorším, co oblast postihlo, erupce měla za následek velké usazování vulkanického popela, čímž se rozvodnila řeka Sakawa. Kvůli těmto usazeninám se na ní začaly vytvářet dočasné přehrady. Dne 8. srpna roku 1708 však průtrž mračen uvolnila velké množství popela a bahna, což způsobilo protržení hráze a voda zaplavila celou planinu Ašigara.

Foto: rýžové pole na úpatí hory Fudži (Fuji)

Dnes tvoří horu téměř dokonalý kužel šedofialové barvy, který se svou zasněženou špičkou vypíná nad okolní vrchy a nízko plující mraky. Horní svahy jsou pokryty sopečným popelem, chybí zde jakákoliv zeleň či vodní toky. Obvod hory na úpatí je 125 km, samotný kráter má šířku kolem 700 metrů. V nejteplejším měsíci, tedy v srpnu se na zasněženém vrcholu pohybují teploty kolem 6 °C.

V dřívějších dobách byla Fudžisan posvátnou horou a směli ji zdolat jen kněží a poutníci – vyznavači šintoismu a buddhismu. Byla dokonce absolutně zapovězena ženám, ty dostaly povolení na ni vystoupat teprve v roce 1872. V současné době existuje dokonce náboženská sekta, která si říká „Společenství Fudži“. Ta vznikla v roce 1558 a je zasvěcena přímo a jenom této hoře.

Dnes již poutníky svým počtem předčí rekreační horolezci z celého světa. Park kolem Fudži navštíví ročně desítky milionů turistů, stovky tisíc jich pak vystoupají na samotný vrchol sopky, kam vede šest upravených cest. Nejfrekventovanější to v okolí hory bývá v červenci a v srpnu, kdy jsou nejlepší podmínky pro výstup. V té době jsou zde otevřeny i početné turistické chaty. Výstup je však poměrně náročný, sopečná struska se pod nohama chová stejně jako písek. U některých lidí se navíc ve vyšších nadmořských výškách může objevit výšková nemoc, která se projeví zejména bolestmi hlavy, pocity na zvracení, nevolnostmi a špatným dýcháním. V takovém případě je nutné se okamžitě vydat na cestu zpět dolů. Je třeba myslet také na to, že na vrcholku je mnohem větší zima než na úpatí. Každý, kdo se během sezóny chystá zdolat vrchol Fudži, by měl být vybaven krémem na opalování, kloboukem, teplým svetrem, větrovkou, kvalitní turistickou obuví, baterkou a dostatečnou zásobou pitné vody.

Foto: čajová plantáž na úpatí hory Fudži (Fuji)

V okolí Fudži objevíte mnoho svatyní zvaných Sengen, které jsou zasvěceny božstvu hory Fudži. Tou hlavní je Fudži Jošida, která je jakousi tradiční základnou poutníků. Naleznete zde starobylé hostince a vodopády sloužící k očistě před výstupem. Jednu svatyni objevíte také na samotném vrcholku, kromě ní tam však na výletníky čeká meteorologická stanice, prodejna suvenýrových známek, pošta a dokonce i stánky s nudlemi pro hladové.

Fudži je spolu s nedalekým tichomořským pobřežím Honšú součástí národního parku. Nejnižší patro porůstají modřínové a smrkové lesy, ale nalézt tam můžeme také třešně a azalky. Horní svahy pak pokrývají již jen odolnější trávy a křoviny. V blízkém okolí sopky Fudži se nachází pět obdivuhodných jezer - Kawaguči, Jamanaka, Sai, Motosu a Šódži. Jezero Sai je nejdivočejším ze všech pěti jezer, má panenskou přírodu a naskýtají se z něj překrásné výhledy. Jezero Motosu je nejhlubším ze všech a dostalo se mu dokonce takové pocty, že je vyobrazeno pětitisícijenové bankovce. Nejmenším jezerem je Šodži, které je vhodné a vyhledávané pro rybaření. Nejlépe dosažitelné ze všech pěti jezer je jezero Kawaguči, to má za následek také jeho značné komerční využití. Milovníci vodního lyžování a koupání se sjíždějí k jezeru Jamanaka. Oblast pěti jezer si oblíbili zejména obyvatelé Tokia.

Hora Fudži je světoznámým symbolem Japonska, není proto divu, že je často zobrazována na uměleckých dílech a fotografiích. Jedním z nejznámějších děl s touto tematikou je „36 pohledů na horu Fudži“ od malířů Kacušika Hokusai a Andó Hirošige. Někteří buddhističtí malíři pak často zobrazovali pohled na jezero Kawaguči, v jehož hladině se hora Fudži zrcadlí. Dnes již můžete motiv hory Fudži objevit téměř na všem, na dřevořezbách, okenních rámech a používá se i k výzdobě kimon.

- jap -

Předchozí články z Japonska:
Nagasaki - obhájce světového míru
Národní park Čičibu Tama
Kjóto - chrám Tódži
Do Takajamy na saké
Beppu – cesta do „pekel“

Článek byl zobrazen 41 178 krát.